Prostor vědomí je pranepatrný. Vejde se tam vždy jen jeden problém.
Jde o úctu k člověku skrze jednotlivce.
Čím bych byl, kdybych se neúčastnil? K tomu, abych byl, musím se účastnit.
Člověk je ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je sám.
Nikdo se nemůže cítit zároveň odpovědným a zoufalým.
Až si budeme vědomi své úlohy, byť zcela bezvýznamné, pak teprve budeme šťastni.
Každému připadají hvězdy jiné. Tomu, kdo cestuje, ukazují cestu. Pro jiného jsou to jen světélka na nebi. Pro vědce je to problém k řešení.
Člověk se plně projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.
Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu.
