Taky se někdy přistihnete při tom, že zvažujete, jestli máte někomu říct o vašich věšteckých schopnostech? Máte občas problém přiznat někomu, že se zajímáte o duchovno? I když nerada, musím přiznat, že jsem před volbu, jestli říct, nebo ne, sem tam taky postavená. A není to tím, že bych se styděla, nebo tak 
. Myslím si, že za tím vězí stálá tendence ostatních lidí odsuzovat nás, vědmy, a označovat věštění za okultismus, čili práci s negativními energiemi. Lidově řečeno - s ďáblem.
Už v minulosti byly vědmy, léčitelé a čarodějky označovány za ztělesněné zlo. Samozřejmě, že známe doby, kdy se ženy s našimi zájmy zabíjely, ale co vede lidi k tomu, že nás odsuzují v dnešní době? Je věštění dar, nebo je to prokletí? Je to práce s dobrem nebo se zlem?
Možná vede lidi k pochybnostem neznalost podstaty výkladu karet, a věštění obecně. Věštění je především práce s podvědomím. Vybrané karty rezonují s podvědomím člověka, kterému se výklad dělá. Hluboko v jeho nitru je ukryta odpověď. Tyto signály je pak potřeba zachytit a co nejpřesněji interpretovat 
. Opatrně v nich číst, aby byla věštba co nejpřesnější. Nejde tedy o žádné nepochopitelné čáry, ale schopnost, nebo, chcete-li dar, cítit to, co jiní necítí. Vnímat, co jiní nevnímají a taky schopnost poznatky vyjádřit slovy.
Existuje ještě jedna skupina lidí. To jsou ti, kteří nevěří v naše schopnosti, ale moc by si přáli, aby existovaly. Takoví lidé jsou schopní dokola volat různým věštkyním, navštěvovat je a pokládat všem otázky ohledně stejného problému. Snad každá z mých kamarádek se setkala s tím, že jí někdy někdo řekl: „Ale vaše kolegyně mi řekla…“, nebo „Minule jste mi to řekla jinak“. Tetelí se pak celí blahem, že nás „dostali“. Jenže pravda je samozřejmě jinde…
Když si dáváme často věštit, a ptáme se dokola na tejnou věc, mají karty tendenci vysmívat se. Schopnost číst v osudu je dar. Pokud někomu pomáháme nahlédnout do jeho budoucnosti, dělíme se s ním o dar, který nám příroda dala. A za dar máme být vděční, a ne ho zesměšňovat. Rozdílná věštba tedy není chybou kartářek, ale pochybovačů.
Jako za každý dar, je dobré alespoň v duchu za věštbu poděkovat, abychom ukázali vesmíru, že si ceníme odpovědi. Jen je potřeba vnitřní trpělivosti a počkat na vyplnění věštby.
Přeji vám otevřené srdce, abyste uměli přijmout to, co je potřeba přijmout, bojovat s tím, s čím se bojovat dá a otevřít se šťastné budoucnosti .
Vaše čarodějka Eva