Nastala druhá adventní neděle. Vánoční přípravy již probíhají a to zahrnuje i zdobení domů, ale i okolní krajiny – u nás nejčastěji stromů, stromků a větviček. Proč je tomu ale tak a kde má takový zvyk kořeny?
V dřívějších dobách hrály proměny, pohyby a zvuky stromů velkou roli při předpovídání budoucnosti, ale i počasí. Na štědrý den, chodívali pánové řezat proutí z lísek na virgule, kterými hledali vodu pro nové studny. Museli řezat jedním řezem, proti východu slunce. V duchu si stále do kola opakovali magická zaříkávadla, která naladila jejich mysl do potřebného rozpoložení. Silnější moc měli stromy na jaře a při zimním slunovratu, kdy byly plné mízy. Pokud bylo potřeba moc dřeva posílit, kropilo se pak odraženou vodou.
Se Štědrým večerem bylo od nepaměti nerozlučně spojené koledování. Tradičními koledníky byli pastýři, kteří chodili dům od domu a vinšovali hojnost, úspěch, štěstí a zdraví do dalšího roku. Přinášeli s sebou březové proutí, které mělo pomoci k blahobytu.
Jehličnany, jako jsou smrk, borovice, nebo jedle, měly svůj zvláštní velký význam. Lidé nejprve ozdobili jejich větvičky, po té je uschovali v obývacím pokoji. Ty pak měly zajistit, aby měli lidé tolik telat, úrody, dětí, peněz, nebo čehokoliv jiného podle potřeby, kolik je na větvičce jehliček.
V dnešních dobách je symbol stromku, chvojí, věnců z jehličnanů nebo jejich šišek zachovaný. Ovšem čím dál víc se rozmáhá používání umělých stromků, nebo i věnců. Rozdíl mezi čerstvým chvojím a novodobým umělým, je zdánlivě malý. Umělý stromek však v sobě nemá žádnou sílu a do vašeho domova nic dobrého nepřinese. Je tedy jen na vás, jestli využijete přírodní síly živých větviček a stromků, nebo se obklopíte umělými, které jsou jen obyčejnou dekorací vašeho domova.
Copyright fotografie: ©asife/Fotky&Foto