Láska k rodině je ze všech ušlechtilých lidských citů tím nejčastějším a nejpevnějším a nanejvýš blahodárně působí na život každého z nás.
Náhoda nám dává rodiče, výběr přátele.
A vy jste se někdy domníval, že je na světě jediný přítel, který by se choval odmítavě k vaší ženě nebo k vaší dceři, jestliže si zamanula, že jí musí podlehnouti?
Děti je třeba vychovávat k lásce k lidem a ne k sobě samému. A proto samotní rodiče musí mít rádi lidi.
Aby mohla dávat nejen mléko, ale i med, musí být nejen dobrou matkou, ale také šťastným člověkem a toho mnoho lidí nedosáhne.
Přátelství je dcerou ctnosti. Zločinci se mohou spojit, ale ne spřátelit.
Jak vychovat syna ke skutečné mravnosti? Způsobit, aby žil v obci s dobrými zákony.
Vychovávání je věc rodinná; z rodiny vychází a do ní se zpravidla vrací.
Smích, tato křeč plic a obličejových svalů, je účinkem nepředvídaného a naprosto jasného poznání naší převahy nad jiným člověkem.
Jeden otec uživí spíš deset dětí než deset dětí jednoho otce.
