Jakkoli je člověk v lásce citlivý, odpouští v ní více poklesků než v přátelství.
Člověk se musí smát dřív, než je šťastný, poněvadž jinak by mohl zemřít, aniž by se smál.
Hlupák nevychází nikdy ze směšnosti, je to jeho charakteristický rys; do směšnosti upadne někdy i ten, kdo má ducha, ale ten z ní opět vyjde.
Leckdo neposlouchá ani rozumu, ani dobrých rad a chybuje vědomě jenom ze strachu, aby nebyl nikým ovládán.
Někteří se nerdí nad nečistotou svého oděvu v domněnce, že tím přesvědčí ostatní o své nevšímavosti k věcem malicherným a o svém zájmu o věci trvalé a podstatné.
Je-li nehezká žena milována, pak je milována šíleně, protože je to způsobeno buď zvláštním sklonem milence, nebo půvabem skrytějším a neodolatelnějším, než jsou vnady krásy.
Počátek a konec lásky vyznačují se stejnou rozpačitostí, kterou pociťujeme, jsme-li spolu sami.
Láska je někdy jen slabostí, vyhojit se z lásky bývá další slabostí.
Váš přítel udělal kariéru a ještě vás zdraví - to je víc, než jste mohl čekat.
Odmítat nasupeně jakoukoli chválu je hrubost, vnímejme citlivě, jestliže dobří lidé upřímně chválí, co je chvály hodno.